Celá otázka:

Dobrý den,ráda bych se zeptala, jak přesně je to s těmi vodojemy? Pokud tam vstupují zaměstnanci pouze naší firmy, je povinnost mít u žebříku do 5 metrů od země zachytávač pádu? Četla jsem si nějaké vaše materiály a normy a vychází mi z toho, že ochranný koš nebo zachytávač pádu je u pevně zabudovaných žebříků na VDJ nutný až u výšky nad 5 metrů, u nižších to není povinnost, ale může být doporučeno dle vyhodnocení rizik? Chápu to tak správně?

Náš názor:

Dobrý den, situace při volbě ochranného zařízení proti pádu nedovoluje ochranný koš v uzavřených šachtách, to zpravidla vodojem není.

Podle čl.l 5.2 ČSN 75 0748 Žebříky pevně zabudované v objektech vodovodů a kanalizací vyplývá, že skutečně pouze žebříky s délkou více než 5 m musí být osazeny ochranným zařízením.

Je tedy dle mého názoru na rozhodnutí projektanta, zda bude vycházet z tohoto článku, nebo s ohledem, např. na možnost tvorby kluzkého povlaku na příčlích – stupadlech ochranné zařízení navrhne.

Podobně postupuje i uživatel těchto zařízení.

ČSN EN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení v čl. 5.6.1 požaduje: Na střechu musí být zajištěn přístup podle účelu. Není-li jiný požadavek, musí být umožněn přístup pro provádění kontroly a údržby střechy i zařízení umístěných na střeše.

Norma tedy neurčuje konkrétní typ. Může to být v daných případech např. mobilní žebřík, pevný kovový žebřík pro stavby dle ČSN 74 3282, použití zdvižné plošiny, využití průlezu (normového)  apod.

Je tedy ve Vaší pravomoci a působnosti rozhodnout jaký způsob zvolíte. Zvolené řešení tak pak umíte odůvodnit.

Zadavatel stavby má možnost si vymínit jiný přístup, pokud tento přístup bude bezpečný a odpovídat výše uvedenému požadavku normy, není důvod mu nevyhovět.

Místo kotvení je dle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o  bližších  požadavcích  na  bezpečnost  a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, místem kde je možné upevnit osobní ochrané prostředky proti pádu. Místem kotvení může být i kotvicí bod na kotvicím zařízení.

Místo kotvení je tak širší označení, kterým může být i kotvicí bod. A naopak kotvicí bod, je vždy místem kotvení.

Kotvicí bod je dle ČSN EN 795 Prostředky ochrany osob proti pádu - Kotvicí zařízení místo na kotvicím zařízení, které je určeno pro připojení prostředku ochrany osob proti pádu. Kotvicím bodem může být i poddajné kotvicí vedení.

Tyto obrázky znázorňují rozdíl mezi kotvcím bodem a místě kotvení.

Dobrý den,

i když nerad odpovídám na prakticky anonymní dotaz  navíc vztažený k mému vyjádření, k mému stanovisku,  kdy navíc neznám konkrétní případ, kdy jsem toto stanovisko psal a odpověď nemusí vycházet z daného případu, přesto tak učiním.

Budu tedy odpovídat na dotaz:

"Starý požární žebřík neodpovídá požadavkům nové  ČSN 74 3282 :2014 ......např. výstup na střechu neodpovídá čl. 5.1.16 (pokud se nemýlím)......dáváte toto do závad s odvoláním na čl. normy či na starý žebřík se "nevztahuje" nová norma a pohlíží se na něj jako na původní.....a dává se provozovateli pouze doporučení na předěláni výstupu dle současně platné legislativy...".

Můj názor: (jde o čl. 5.1.19, ale to není vůbec důležité)

Ke stávajícím žebříkům – pevným kovovým žebříkům pro stavby – viz ČSN 74 3282:2014 se zpravidla vyjadřuji při navrhování systémů určených k ochraně proti pádu a to zejména k provozním žebříkům -  viz čl. 3.2 ČSN 74 3282. Požární žebříky si nedovolím posuzovat, pouze, pokud současně plní funkci i provozního žebříku.

Nyní k věci:

Žádný stavební předpis neukládá vlastníkovi, správci, uživateli objektu upravit objekt dle změn v technických normách, které nastanou po zahájení projektové přípravy stavby, viz stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR:

https://www.mojmirklas.cz/products/stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-cr-k-situaci-kdy-se-zmeni-csn-v-prubehu-pripravy-nebo-v-prubehu-vystavby/

Na provozní žebřík je nutné se dívat z pohledu nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o  bližších  požadavcích  na  bezpečnost  a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Žebříky, které nemají místo výstupu upraveno dle obr. 17 ČSN 74 3282:2014 Pevné kovové žebříky pro stavby - čl. 5.1.19, vyvolávají následující situaci (píši např. o místech výstupu, kde hrozí zpětný pád přes nezabezpečenou hranu možného pádu):

Pracovník, který žebřík opustí, je okamžitě ohrožen pádem, v daném případě nastává povinnost ochrany proti pádu(dále jen "OOPP"). Pracovník tedy musí použít osobní ochranné prostředky proti pádu (OOPP), to považuji za možné. Tam, kde není možnost upevnění OOPP nebo použití OOPP není následně nutné (pracovník se dále může pohybovat mimo plochy s možností pádu) a v těch případech kdy OOPP není k dispozici (např.u externích firem, které přijedou na práce na střeše mimo plochu s rizikem pádu) a další, je nutné řešit jiný způsob ochrany proti pádu - tedy kolektivní ochranu.

Kolektivní ochranu – provedení místa výstupu dle ČSN 74 3282:2014, považuji, ostatně jako citované nařízení vlády za přednostní.

U provozních žebříků (opět hovořím o výše popsané situaci), které byly provedeny dle ČSN 74 3282:1990 Kovové žebříky – Základní ustanovení, nebo ještě starších technických norem, je nutné řešit bezpečný pohyb pracovníka, tedy nevycházet ze stavebních předpisů, ale předpisů v oblasti BOZP. To znamená, že nejméně od roku 2005, kdy vstoupilo v platnost citované nařízení vlády, měl vlastník, správce, uživatel objektu upravit místo výstupu ze žebříku na plochu s rizikem pádu tak, aby nedošlo k ohrožení pracovníka pádem při opuštění žebříku. Musí při tom vycházet z konkrétních podmínek.

Dobrý den pane Klasi, četl jsem Vaše články ke kotvícím zařízením na webových stránkách bozpinfo.cz. Měl bych doplňující dotaz.

Pokud zaměstnavatel sám vyrobí kotvicí zařízení, které bude používat pouze v rámci své firmy. Bude stačit, že k tomuto zařízení doloží pouze statický výpočet od kvalifikovaného inženýra nebo je potřeba výrobek certifikovat u příslušné notifikované osoby?

Kotvicí zařízení, stejně jako jiné stavební výrobky se řídí pravidlem: pokud jedna firma výrobek vyrobí a jiná instaluje musí být certifikace. To platí jak pro pevné stavební žebříky nebo sklepní okno a další.

Pokud jedna firma vyrobí a tatáž instaluje postačuje statický výpočet, firma však musí uchovávat dokumentaci k výrobku po celou dobu jeho životnosti, aby doložila, že výrobek odpovídal v době výroby příslušné technické normě a požadavkům na tento výrobek. Pozor na výpočet upevnění na nosnou konstrukci. Hodnoty upevnění neřeší norma, ale je to věcí ve vašem případě statika, při opakovaném použití musí provést výpočet vždy pro dané použití, nebo stanovit kde a jak a na co mají být výrobky instalovány/upevněny. Rovněž musí stanovit četnost a způsob pravidelné kontroly – viz ČSN EN 1090-2+A1 a ČSN EN 795. Tyto výrobky jsou totiž současně zahrnuty i do této normy.

Předpokládám, že Vám jde o výrobky použité pouze pro výstavbu. Pokud budou trvale zabudované, je nutné pamatovat i na splnění dalších technických norem, např. při instalaci na střeše, naplnit požadavky ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení. Pokud výrobky trvale zabudujete je nutné naplnit i přílohuA.1 a A.2 ČSN EN 795.

Druhý dotaz bych měl k jednomu z Vašich starších příspěvků. Který předpis nebo norma stanovuje maximální délku pádu do lana 1500 mm? Počítá tento limit i s použitím tlumiče pádu?

Máte zřejmě na mysli systémy zachycení pádu dle čl. 3.1.1 ČSN EN 363. Nejste jediný, kdo se na to ptá. Toto se vztahuje pouze pro případy, kdy pracovník nepadá do volného prostoru. Odpověď je poměrně jednoduchá. Tato norma stanovuje, že musí být omezena rázová síla působící na tělo osoby, ta je max. 6 kN. Dále padající musí být bezpečně zachycen – to platí i při pádu do volné hloubky.

Při výpočtu povolené síly a možnosti zranění hlavy (vychází se z analýzy odborného ústavu, který se pádem a jeho důsledky zabývá, např. úderem o dokončenou fasádu, propadnutí prosklenou výplní fasády, zranění o vnitřní konstrukce při pádu do světlíku a další.

Vím, že např. SRN má 2,00 metru, Rakousko také 2,00 metru.

Důvod je poměrně jednoduchý:

- výška pádu musí být minimalizovaná,

- pokud je o délku 1500 mm, je to tak, že jde o nejkratší/nejdelší spojovací prostředek k překonání plochy, kde je pracovník ohrožen pádem, v situaci, kdy kotvicí biod je na hraně možného pádu. V SRN je "riziková" vzdálenost od hrany možného pádu 2000 mm a tak musí být nevětší délka k překonání 2000 mm. V ČR je to 1500 mm a tedy i největší přípustná délka spojovacího prostředku je 1500 mm.

Pokud se jedná o tlumič:

ČSN EN 363 v systému zachycení pádu tlumič vyžaduje. Pokud však navrhujeme ochranu proti pádu tam, kde není dostatečná hloubka pro zachycení pádu, navrhneme zádržný systém, ale to je již jiná kapitola.

Omlouvám se, že vše je stručné, ale je to vše velmi provázané a to i s nařízením vl. č. 362/2005 Sb. a dalšími předpisy.

Jak často se ze zákona musí provádět kontrola žebříků na pracovišti? Zda stačí jednou za měsíc, nebo by měla být častější.

V obecně závazném právním předpisu (tedy zákoně, nařízení vlády či vyhlášce) odpověď na Váš dotaz nenalezneme. O práci na žebřících však poměrně podrobně pojednává nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. V příloze, kterou se stanoví další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, a na bezpečný provoz používání technických zařízení poskytovaných zaměstnancům pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou je celá část III. věnována používání žebříků. A právě v této příloze, v této části je stanoveno, že cituji „Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání". Proto vám žádný předpis nestanoví, jestli měsíční kontrola u Vašich žebříků, které jsou tak a tak dlouhé, je dostatečná. To by mělo vyplývat z návodu, který stejně jako u jiných strojů, přístrojů a nářadí si musíte uchovávat. Pokud byste návod výrobce neměli a neměli stanoveny termíny kontrol žebříků, pak si je musíte stanovit místně bezpečnostním provozním předpisem podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová : www.bozpinfo.cz/rady/otazky_odpovedi/ochrana_pred_riziky/kontrola_zebriku080303.html

Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby uvádí v § 8 základní požadavky na stavby také bezpečnostpři  užívání a v § 55, odst. 2)je  dále uvedeno: odchylky od norem jsou přípustné pouze tehdy, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8, tedy také bezpečné užívání stavby.

V § 8 vyhlášky se uvádí: bezpečnost při užívání  (sem patří v tomto případě zejména bezpečnost udržovacích prací - údržby ). To je pak podrobně uvedeno též v ČSN 73 1901 Navrhování střech -  Základní ustanovení, která je ve smyslu § 55 vyhl. č. 268/2009 Sb. viz výše závazná v části zejména 5.6 bezpečnost užívání.

Z těchto předpisů vyplývá, že projektant a zhotovitel musí zajistit mimo jiné:

• Bezpečnost při užívání (tedy zvláště bezpečnost budoucí údržby);
• Bezpečný přístup na střechu s ohledem na rozsah prací (udržovacích – údržby) –viz i nová ČSN 74 3282 Pevné kovové žebříky pro stavby;
• Bezpečný  pohyb osob po střeše;
• V případě, že není zpracován návrh střechy (myšleno projekt) stává se autorem návrhu (tedy odpovědnou osobou za splnění požadavků) ten, kdo střechu realizoval;
• Podrobně je bezpečnost při užívání uvedena v čl. 5.6 Bezpečnost při užívání ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení;
• Od roku 2013 je nutné rovněž splnit požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, Příloha 1 Základní požadavky na stavby, bod 4. bezpečnost a přístupnost při užívání. Poznámka: toto nařízení platí nejpozději od 1. 7. 2013 bez ohledu n to, zda bylo včleněno do právních předpisů ČR.
• A další.

Je tedy na rozhodnutí: projektanta, zhotovitele, realizační firmy, jak vyřeší bezpečnost přístupu na střechu a bezpečnost pohybu po střeše. Možností je více, např. pro přístup – pevný žebřík, mobilní žebřík, schodiště, pro pohyb pak - zábradlí, kotvicí zařízení dle ČSN EN 795 Prostředky ochrany osob proti pádu - Kotvicí zařízení a ČSN P CEN/TS 16415 (83 2630) Doporučení pro kotvící zařízení v případě použití více než jednou osobou současně a podobně.

Co spadá do údržby a možné způsoby řešení je možné také najít na https://www.mojmirklas.cz/otazky-a-odpovedi/ .

Tedy, v každém případě musí být vyřešena bezpečnost přístupu na střechu a bezpečnost pohybu po střeše, způsob řešení je pak na účastnících výstavby, rekonstrukce. Je nutné také pamatovat , že některé činnosti např. revize zařízení určených k ochraně před bleskem, kontroly spalinových cest, odstranění nadměrného množství sněhu, kontrola stavu střešního pláště apod. jsou neopominutelné důvody pohybu po střeše.

Současně na www.profesis.cz je technická pomůcka s podrobnějšími informacemi.

Ukázka možného řešení se objeví po otevření této odpovědi.

 Velmi často jsem dotazován na řešení situace, kdy osoba, která myje okna se dostane těžištěm nad parapet a hrozí pád z výšky. To je situace, nastává prakticky při každém mytí oken.

Jsem člověk "praxe" a tak si nemyslím, že by při mytí okna byla pracovnice/pracovník ochoten používat osobní ochranné prostředky proti pádu. Na trhu jsou však zajímavé výrobky, které umožňují bezpečné umývaní oken bez tohoto vybavení. Práce s tímto zařízením je jednoduchá. Variabilita umožňuje i použití pro okna různých šíří. Obrázek poskytne představu o zařízení, které považuji za vhodné pro praxi.

     Závažným nedostatkem zámečnických výrobků, kotvících bodů zhotovených dle projektu statika určených zejména k mytí fasád je, že projektant nestanoví povinnost provádět revize těchto, zpravidla pozinkovaných bodů.

     Je nutné si uvědomit, že pracovník, který výrobek tohoto typu hodlá použít nemá, s vyjimkou zjevného poškození, možnost ověřit si, zda kotvící bod je stále plně funkční. Přitom například díky vnitřní korozi může dojít k pádu, který je téměř vždy s velmi vážnými následky. Kotvící bod je vystaven povětrnostním vlivům a i zachycením kovové karabiny se zinková vrstva odírá.

     Tím, že projektant neurčí ani životnost, ani pravidelné revize, může pracovník předpokládat, že kotvící bod je stále funkční a to i za několik desítek let.

    Proto každý projekt kotvícího bodu musí obsahovat:

- periodicitu revizí

- způsob, jakým revize má být prováděna, resp. dle jakých kriterií

     U výrobků, které jsou na trhu a jsou certifikované je tato informace vždy součástí dodávky.

Revize zařízení pro bezpečnost práce s rizikem pádu na základě projektu statika

Jako základ je možné vzít definici Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci:

Údržba zařízení, pracovišť, budov zahrnuje:

technická, administrativní a manažérská opatření, která je mají zachovat ve stavu, v němž mohou vykonávat požadovanou funkci, či je navrátit do takového stavu a chránit je před poruchami nebo znehodnocením.

K činnostem v oblasti údržby patří:

-          prohlídky

-          zkoušky

-          měření

-          výměna

-          úprava

-          oprava

-          zjišťování poruch

-          nahrazení dílů

-          servis