Dotaz k práci na žebřících:

Dobrý den, v NV č. 362/2005 Sb. je uvedeno: Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky.

Chápeme to tak, že se to týká žebříků obecně a nejen přenosných. Dále by nás zajímalo, zdali se za práci považuje jen pracovní výkon, pro který zaměstnanec po žebříku vystoupal. Tedy, že při vlastním výstupu/sestupu např. na 12 m žebřík nemusí být nijak jištěn. Nebo se za práci považuje veškerá činnost s tím související, a tedy i výstup?

Můj názor:

1. Přenosné a pevně osazené žebříky. Nařízení vlády č. 362/205 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky v Příloze části III. Používání žebříků nerozlišuje, zda jde o žebřík přenosný nebo trvale osazený. Z toho dovozuji, že pravidla pro používání žebříků jsou z hlediska výstupu a práce na žebříku shodná jak pro přenosné i pro pevně osazené žebříky. Zde je dobré si uvědomit, že dle citovaného nařízení vlády je možné žebřík použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových prostředků neumožňují.
2. Pracovní výkon. Zde se jedná o zásady vyplývající ze zákoníku práce. Tedy, za zákoníkem daných pravidel půjde i při pohybu po žebříku o pracovní činnost/výkon.
3. Jištění pracovníka – ochrana proti pádu. Zde je moje stanovisko poněkud komplikovanější. Tedy. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. neříká, že pracovník používající žebřík nemusí být chráněný proti pádu. Pouze v části 10 Přílohy III. Používání žebříků je uvedeno, že při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky. Z toho dovozuji, že ochrana proti pádu se obecně při sestupování a vystupování po žebříku speciálně neupracuje. Pouze u pevně osazených žebříků jsou dle příslušných norem požadovaná opatření k ochraně proti pádu – bezpečnostní koš, zachycovač pádu. Uvedené nařízení vlády se vztahuje k  p r á c i  ve výšce. V nařízení vlády je dále uvedeno, že při  p r á c i  na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky. Za zásadní však považuji vyhodnocení rizika pádu při sestupování a vystupování po žebříku a dle toho se rozhodnout a přijmout potřebná opatření. Neplatí tedy, že při vystupování a sestupování po žebříku nemusí být pracovník nikdy chráněn proti pádu.
4. Sestupování a vystupování po žebříku nepovažuji za práci na žebříku, ale za práci ve výšce.

Upozornění: jedná se o osobní názor v obecné rovině tak, jak je otázka obecně formulovaná. Daná konkrétní situace může být odlišná od tohoto názoru.

Odpověď: Je třeba rozlišovat z jakého materiálu je bezpečnostní síť vyrobena. V zásadě podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, dva druhy sítí. Síť vyrobené z oceli a sítě vyrobené z chemických vláken zpravidla polypropylenu. Materiál, ze kterého jsou sítě vyrobené, předurčuje dobu používání.

     Sítě vyrobené z nerezové oceli lze zpravidla užívat jako trvalou ochranu proti pádu. Jednotlivý výrobci (platí pro certifikované výrobky) stanovují četnost a rozsah pravidelné kontroly. Jejich využití je časté při ochraně proti pádu ve střešních světlících.

     O životnosti, četnosti a způsobu kontrol sítě z korozivní oceli (necertifikované výrobky) rozhodne ve svém návrhu autorizovaný inženýr statik. Statik při návrhu postupuje v souladu s ČSN EN 1993-1 Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1.1 Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. Kontrola je následně prováděná dle ČSN 73 2604 - Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb.

     Sítě vyrobené z chemických vláken jsou vždy certifikované výrobky. Výrobce je povinen přiložit návody k instalaci, informaci o době maximální životnosti, četnosti a způsobu prováděných kontrol. Požadované zkoušky těchto sítí se provádí podle ČSN EN 1263-1 Dočasné stavební konstrukce – Záchytné sítě – Část 1: Bezpečnostní požadavky, zkušební postupy.

     Dle mého názoru přesto, že norma se nazývá Dočasné stavební konstrukce …., nejde normu, která omezuje délku použití záchytných sítí. Ani v části úvod této normy neomezuje dobu používání. Pokud budeme vycházet ze znění článku 9 ČSN EN 1263-1 tedy, že, výrobce dodává návod, kde určí:

1. Osazení a používání a demontáž
2. skladování, péči a kontrolu,
3. termíny pro zkoušky zkušebních ok,
4. podmínky pro vyřazení,
5. upozornění na veškerá rizika,
6. prohlášení podle kapitoly 10 (Shoda).

 Doporučuji vždy postupovat podle návodu výrobce, nebo dokumentace u kovových sítí.  Rozhodné pro volbu druhu záchytné sítě s ohledem na délku možného použití poskytnou návody výrobce a dokumentace u kovových sítí.

Odpověď: Není mně známo, že by nějaký právní předpis obecně řešil stav poškození žebříku a jeho následné používání. U kovových žebříků prodávaných na trhu platí, obdobně jako u jiných výrobků, že rozhodující je návod k používání dodaný výrobcem. Při hodnocení stavu těchto žebříků je možné tolerovat drobné prohlubeniny vzniklé mírným nárazem. Nelze však tolerovat jakékoliv praskliny, porušení textilních vymezovacích pásů, aretačních pojistek a kloubových spojení - pokud jsou součástí.

     Dále doporučuji posoudit zejména, zda je žebřík stabilní a dostatečně únosný a jeho funkčnost dle ČSN EN 131 – 1 Žebříky – Část 1: Termíny, typy, funkční rozměry, vlastnosti. Žebřík musí odpovídat ČSN EN 131 – 2+A1 Žebříky – Část 2: Požadavky, zkoušení, značení.

Domnívám se, že není obecný důvod nepoužívat na stavbě dřevěný žebřík.

     Dřevěné žebříky mají řadu omezení - viz ČSN EN 131 – 2+A1 Žebříky – Část 2: Požadavky, zkoušení, značení. Tato norma stanovuje také požadavky s ohledem na typ dřeva, určuje vlastnosti dřeva (viz Tabulka 1 této ČSN EN) 131 – 2 +A1 Žebříky – Část 2. Kontrola dřevěného žebříku ve smyslu funkčnosti s ohledem na dodržení požadavků citované normy je obtížné a proto se domnívám, že používání dřevěných žebříků je omezeno pouze pro některé příležitosti, např. ve vnitřních prostorech a k občasnému používání.

Pro používání žebříků je nutné dodržovat požadavky Přílohy III. nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, kde je uvedeno:

1.Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových prostředků neumožňují. Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí, jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat.

2.Při výstupu a sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu.

3.Po žebříku mohou být vynášena (snášena) jen břemena o hmotnosti do 15 kg, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.

4.Po žebříku nesmí vystupovat (sestupovat) ani na něm pracovat současně více než jedna osoba.

5.Žebřík nesmí být používán jako přechodový můstek s výjimkou případů, kdy je k takovému použití výrobcem určen.

6.Žebříky používané pro výstup (sestup) musí svým horním koncem přesahovat výstupní (nástupní) plošinu nejméně o 1,1 m, přičemž tento přesah lze nahradit pevnými madly nebo jinou pevnou částí konstrukce, za kterou se vystupující (sestupující) zaměstnanec může spolehlivě přidržet. Sklon žebříku nesmí být menší než 2,5 : 1, za příčlemi musí být volný prostor alespoň 0,18 m a u paty žebříku ze strany přístupu musí být zachován volný prostor alespoň 0,6 m.

7.Žebřík musí být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití.  Přenosný žebřík musí být postaven na stabilním, pevném, dostatečně velkém, nepohyblivém podkladu tak, aby příčle byly vodorovné. Závěsný žebřík musí být upevněn bezpečným způsobem a s výjimkou provazových žebříků zajištěn proti posunutí a rozkývání. Provazový žebřík může být používán pouze pro výstup a sestup.

8.U přenosných žebříků musí být zabráněno jejich podklouznutí zajištěním bočnic na horním nebo dolním konci použitím protiskluzových přípravků nebo jiných opatření s odpovídající účinností. Skládací a výsuvné žebříky musí být užívány tak, aby jednotlivé díly byly zajištěny proti vzájemnému pohybu. Pojízdné žebříky musí být před zahájením prací a v jejich průběhu zajištěny proti pohybu. Přenosné dřevěné žebříky o délce větší než 12 m nelze používat.

9.Na žebříku smí zaměstnanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, za kterou se u žebříku opěrného považuje vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho horního konce.

10.Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky.

11.Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání.

12.Chůze na dřevěném dvojitém žebříku (malířské práce) může být prováděna zaškolenými zaměstnanci, pohybují-li se po ploše, kde je vyloučeno nebezpečí ztráty stability žebříku.

www.bozpinfo.cz/zdravotni-zpusobilost-skoleni-prace-ve-vyskach-cim-se-ridit-na-evropske-urovni

Odpověď: Není mně známo, že by nějaký právní předpis obecně řešil stav poškození žebříku a jeho následné používání. U kovových žebříků prodávaných na trhu platí, obdobně jako u jiných výrobků, že rozhodující je návod k používání dodaný výrobcem. Při hodnocení stavu těchto žebříků je možné tolerovat drobné prohlubeniny vzniklé mírným nárazem. Nelze však tolerovat jakékoliv praskliny, porušení textilních vymezovacích pásů, aretačních pojistek a kloubových spojení - pokud jsou součástí.

     Dále doporučuji posoudit zejména, zda je žebřík stabilní a dostatečně únosný a jeho funkčnost dle ČSN EN 131 – 1 Žebříky – Část 1: Termíny, typy, funkční rozměry, vlastnosti. Žebřík musí odpovídat ČSN EN 131 – 2+A1 Žebříky – Část 2: Požadavky, zkoušení, značení.

Domnívám se, že není obecný důvod nepoužívat na stavbě dřevěný žebřík.

     Dřevěné žebříky mají řadu omezení - viz ČSN EN 131 – 2+A1 Žebříky – Část 2: Požadavky, zkoušení, značení. Tato norma stanovuje také požadavky s ohledem na typ dřeva, určuje vlastnosti dřeva (viz Tabulka 1 této ČSN EN) 131 – 2 +A1 Žebříky – Část 2. Kontrola dřevěného žebříku ve smyslu funkčnosti s ohledem na dodržení požadavků citované normy je obtížné a proto se domnívám, že používání dřevěných žebříků je omezeno pouze pro některé příležitosti, např. ve vnitřních prostorech a k občasnému používání.

Pro používání žebříků je nutné dodržovat požadavky Přílohy III. nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, kde je uvedeno:

1.Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových prostředků neumožňují. Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí, jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat.

2.Při výstupu a sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu.

3.Po žebříku mohou být vynášena (snášena) jen břemena o hmotnosti do 15 kg, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.

4.Po žebříku nesmí vystupovat (sestupovat) ani na něm pracovat současně více než jedna osoba.

5.Žebřík nesmí být používán jako přechodový můstek s výjimkou případů, kdy je k takovému použití výrobcem určen.

6.Žebříky používané pro výstup (sestup) musí svým horním koncem přesahovat výstupní (nástupní) plošinu nejméně o 1,1 m, přičemž tento přesah lze nahradit pevnými madly nebo jinou pevnou částí konstrukce, za kterou se vystupující (sestupující) zaměstnanec může spolehlivě přidržet. Sklon žebříku nesmí být menší než 2,5 : 1, za příčlemi musí být volný prostor alespoň 0,18 m a u paty žebříku ze strany přístupu musí být zachován volný prostor alespoň 0,6 m.

7.Žebřík musí být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití.  Přenosný žebřík musí být postaven na stabilním, pevném, dostatečně velkém, nepohyblivém podkladu tak, aby příčle byly vodorovné. Závěsný žebřík musí být upevněn bezpečným způsobem a s výjimkou provazových žebříků zajištěn proti posunutí a rozkývání. Provazový žebřík může být používán pouze pro výstup a sestup.

8.U přenosných žebříků musí být zabráněno jejich podklouznutí zajištěním bočnic na horním nebo dolním konci použitím protiskluzových přípravků nebo jiných opatření s odpovídající účinností. Skládací a výsuvné žebříky musí být užívány tak, aby jednotlivé díly byly zajištěny proti vzájemnému pohybu. Pojízdné žebříky musí být před zahájením prací a v jejich průběhu zajištěny proti pohybu. Přenosné dřevěné žebříky o délce větší než 12 m nelze používat.

9.Na žebříku smí zaměstnanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, za kterou se u žebříku opěrného považuje vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho horního konce.

10.Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky.

11.Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání.

12.Chůze na dřevěném dvojitém žebříku (malířské práce) může být prováděna zaškolenými zaměstnanci, pohybují-li se po ploše, kde je vyloučeno nebezpečí ztráty stability žebříku.

Odpověď je jednoznačná. Otvor krytý plastovým materiálem (např. polykarbonátovými deskami) ve střeše, například střešní světlík nelze deklarovat jako otvor chráněný proti propadnutí. Základní důvody jdou tři. Za prvé, podle ČSN EN 14963 Prvky střešního pláště – Pásové plastové střešní světlíky s podstavcem nebo bez podstavce – Klasifikace, požadavky a zkušební metody polykarbonát jako plastový výrobek mění vlastnosti vlivem působení slunečných paprsků, křehne a stává se méně odolný proti pádu měkkého i tvrdého tělesa. V čl. 5.2.3 této normy je uvedeno, že pevnost v tahu a Yongův modul pružnosti se mohou měnit v čase. Za druhé, polykarbonátové desky jsou ve světlíku upevněné mezi hliníkovými lištami, ve kterých je gumové těsnění. To drží polykarbonátové desky pouze tlakem hliníkových lišt. Vysmeknutí polykarbonátové desky je možné i pří výrazně menších silách, než je dopad lidského těla. Za třetí, příloha A ČSN EN 14963 v čl. A.2 mimo jiné uvádí, že pásové střešní světlíky podle této normy nejsou pochozí.

Pokud světlík není pochozí, není ani odolný proti propadnutí člověkem. Při údržbě světlíku je nezbytné zajistit odpovídající ochranu proti pádu do otvoru světlíku. Světlík je dle nařízení vlády č. 365/2005 Sb. otvor nechráněný proti propadnutí.

ČSN EN 795 Prostředky ochrany osob proti pádu – Kotvicí zařízení stanovuje požadavky na odolnost proti korozi v čl. 5.8 Odolnost proti korozi. Zde je uvedeno, že při provádění zkoušek se reprezentativní vzorky kotvicího zařízení vystaví zkoušce neutrální solnou mlhou podle EN ISO 9227 po dobu 24 hodin. Následně se suší po dobu 60 minut při teplotě 20°C. Tento postup se opakuje tak, že kotvicí zařízení je podrobeno vystavení celkem 24 hodin a 60 minut sušení plus dalších 24 hodin a 60 minut, poté se ověří, zda kotvicí zařízení vyhovuje požadavku uvedeném v článku č. 4.2.1 této normy. Musí tak být splněn požadavek, že materiál nesmí vykazovat korozi. Je přípustná přítomnost ztráty lesklosti a bílých šupinek. Kovové části zařízení nesmí vykazovat korozi, která naruší jejich funkční činnosti, např. správné činnosti pohyblivých částí.

     Pro ocelová drátěná lana je vyžadována galvanizace podle ISO 2232.

     Odůvodněně je nutné požadovat dodržení těchto požadavků i u kotvicího zařízení vyrobeného na základě návrhu autorizovaného inženýra – statika.

     Při periodické prohlídce kotvicího zařízení se provádí při vizuální kontrole, kontrola koroze. Vznik koroze kotvicího zařízení je možné považovat za vadu, která brání řádnému užívání kotvicího zařízení.

     Pro kotvicí zařízení vyrobené na základě návrhu autorizovaného inženýra – statika je nezbytné při kontrole kotvicího zařízení postupovat také dle ČSN Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb.

Dotaz:

Dobrý den, našla jsem jako na stavbě upevnění záchytných sítí, které nepovažuji za odpovídající.

Záchytné sítě – viz foto, jsou pod celou plochou střechy a budoucími světlíky, upevněny provázky typ - krátké tak, že se na nich nedají téměř dělat uzly, pokud jsem dohlédla, uzel je sprostý klasik, nic, čemu by se dalo věřit - viz další foto, které jsem dnes nafotila, poté, co jsem uviděla ve středu sítí ty provázky chlapům se jeden úvaz povolil, naštěstí nikoli pod člověkem...

Prosím, mohl byste mě vhodně nasměrovat k argumentům, jak má vypadat upevnění záchytné sítě, jaké jsou požadavky na "provázky" či jiné upevňovací materiály? Sítě začínají být aktuální, ale bohužel zatím jsem je neměla možnost často se setkat s jejich použitím, a když, tak jen pro pád materiálu. Se záchytem osob pracuji poprvé.

Naše reakce:

Dobrý den, k Vašemu dotazu mohl podle podkladů sdělit:

- pro osazení, upevnění a technické hodnoty platí ČSN EN 1263-1 Dočasné stavební konstrukce - Záchytné sítě - Část 1: Bezpečnostní požadavky, zkušební postupy a 1263-2 Dočasné stavební konstrukce - Záchytné sítě - Část 2: Bezpečnostní požadavky pro osazování záchytných sítí.

- snad Vám také pomůže katalog jednoho z výrobců (viz příloha), kde je řada podmínek pro upevnění. Obecně také platí, že upevnění nemůže dělat osoba řádně nezaškolená/nepoučená.

Z fotografií mnoho nevyčtu, ale myslím, že přiložený katalog a tyto informace Vám pomohou se zorientovat. Doporučuji si nechat předložit doklad o provedené instalaci.

Katalog jedné z firem dodávajících záchytné sítě: Katalog Stavba 2015 - 2016.pdf (6147764)

Zde je stanovisko VÚ BOZP Praha o které jsem je požádal: Problematika je upravena pouze v nařízení vlády č. 362/2005 Sb. příloha část VII Dočasné stavební konstrukce.

Odst. 7:

„Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat jen v souladu s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci a pod vedením osoby, která je k tomu odborně způsobilá. Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny.“

„Obsah a četnost školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce, způsob ověřování znalostí a dovedností účastníků školení a vedení dokumentace o školení stanoví zaměstnavatel.“

Uvedená odborně způsobilá osoba nemá nikde uvedeny další požadavky na vzdělání a kvalifikaci, zodpovědnost má zaměstnavatel.

Montáž lešení se musí provádět podle dokumentace, tj. návodu nebo dalších upřesňujících dokumentů (typového projektu, individuální dokumentace,…)

Na zpracovatele dokumentace nejsou uvedeny požadavky na vzdělání a kvalifikaci, nese však odpovědnost.

Požadavky na školení lešenářů stanovuje zaměstnavatel, může (měl by) použít služeb odborníka, který věci rozumí, ani na něj však nejsou stanoveny požadavky na vzdělání a kvalifikaci.

Odst. 6:

„Dočasné stavební konstrukce musí být podrobovány pravidelným odborným prohlídkám způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci. Pokud nastaly mimořádné okolnosti, které mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například nepříznivá povětrnostní situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně.“

V průvodní dokumentaci většinou není četnost prohlídek stanovena.

V takovém případě lze použít ČSN 73 8101 čl. 8.4:

Konstrukce lešení musejí být stále udržovány tak, aby mohly bezpečně plnit funkci, pro kterou byly zřízeny.

Konstrukce lešení musejí být každý měsíc odborně prohlíženy. Tento interval se zkracuje na 14 dní u:

1. lešení vystavených účinkům mechanického kmitání;
2. lešení pojízdných;
3. lešení zavěšených.

Při pravidelných odborných prohlídkách se ověřuje, zda v průběhu užívání nedošlo v konstrukci ke změnám nebo poruchám, které by mohly mít nepříznivý vliv na statickou, funkční a pracovní bezpečnost.

Po mimořádných okolnostech, které by mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení, popř. na okolí (po bouři, větru o rychlosti nad 14 m . s^-1 , silném sněžení apod.), se musí konstrukce ihned odborně prohlédnout.

Mimo pravidelné prohlídky se provádí denně před zahájením práce zběžná prohlídka konstrukce lešení jako celku, při kterém se kontroluje zejména kompletnost konstrukce (zábradlí, podlahy, výstupy apod.).

Závady zjištěné při prohlídkách musí být neprodleně odstraněny.

Prohlídky má provádět odborník, který věci rozumí, požadavky na vzdělání a kvalifikaci nejsou stanoveny.

Českomoravská komora lešenářů (www.komoralesenaru.cz) školí odborníky (instruktory lešenářské techniky, odborně způsobilé osoby pro DSK), jejich využití při plnění výše uvedených požadavků je možné, není však povinné.

ČMKL se podstatnou měrou podílela na vytvoření profesních kvalifikací Projektant lešení, Instruktor lešenářské techniky, Lešenář šéfmontér a Lešenář montážník.

ČMKL je autorizována pro provádění zkoušek PK Projektant lešení, Instruktor lešenářské techniky. Nikde však zatím není zakotvena povinnost využívat tyto specialisty pro lešenářské práce.

Vypracoval - VÚ BOZP Ing. Karel Škréta

Není mi známo, že by nějaký předpis vysloveně požadoval výlučně komínovou lávku. Ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, § 24, ods. (7)  se říká: Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí být  zabezpečen  trvalý  přístup  budovou, otvorem ve střeše, komínovou lávkou, popřípadě vnější přístupovou cestou, střešními  stupni. Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými hodnotami.